Krnovský „Armensünderglocke“ popravčí zvon

Píše se rok 1780. Ve zvonařské dílně umístěné vzadu za domem na Židovské ulici v Opavě se chystá zvonařský mistr František Valentin Stanke odlít zvon. Tento 46-letý ctihodný opavský měšťan, jenž převzal zvonařské řemeslo po svém otci Františkovi Stankem rozvážně přistupuje k tavící peci, proráží otvor a roztavená zvonovina začne pomalu plnit formu zvonu. Pomocníci stojící vedle ně se pokřižují. Nejedná se totiž o zvon, který by měl svolávat k bohoslužbám ale o zvon, který bude vyzvánět vyzváněl delikventovi odsouzenému na smrt při cestě na popraviště. Objednávku na tento zvon přijeli učinit krnovští měšťané Josef Schneider (stavební inspektor) a František Fogt (správce staveb). Zvon měl být umístěn na věž nově postavené radnice, která stála na místě původní vyhořelé radniční budovy zničené při velkém požáru v Krnově roku 1778. Oba měšťané projevili neobvyklé přání. Požadují aby jejich jména byly vyobrazeny na novém zvonu. Tohoto úkolu se ujímá zvonařova žena Magdalena a na jádro zvonu před odlitím přilepuje z vosku vytvořený nápis /IOSEPH SCHNEIDER ZEIT BAU IN SPECTOR/FRANTZ FOGT BAU VERWALTER/. Zvon není velký. Váží pouhých 26 kg a průměr věnce je 36 cm.

: Stará krnovská radnice

: Na zvonu jsou patrné reliefy jmen obou krnovských měšťanů

: Ulice Židovská (dnes Na Valech 3 ) dnes již nejde poznat , že zde stál dům opavského zvonaře.

: Zvonařská dílna Stankeho stála v blízkosti obchodního domu Breda.

K popisovanému účelu se však zvon umístěný na věži původní krnovské radnice dlouho nepoužíval. Po osmi letech, v roce 1788 zrušil císař Josef II. Josefinskými reformami trest smrti. Těmito reformami přišel o své hlavní řemeslo poslední krnovský mistr popravčí Ignac Jausch. Od té doby plnil ve městě pouze funkci rasa.Někdy byl městskou radou přizván k provedení menších tělesných trestů či vyvedení, popřípadě vymrskání z města ven. Na věži krnovské radnice zůstal zvon 85 let. Až přišel 21.srpen roku 1865. Toho dne vzplál po šesté hodině večerní od vedle stojící hořící stodoly Cvilínský kostel a během dvou hodin shořela jeho střecha a zvony ve věžích se roztavily.

: Dobová pohlednice z roku 1905 s vyobrazením požáru poutního kostela na Cvilíně v roce 1865. Autorem kresby je J. Heinzel, je datována do roku 1867.

: Poutní kostel na Cvilíně po požáru v srpnu roku 1865. Zřejmě jedna z nestarších fotografií Krnova.

Následně se z Krnovských novin Echo dovídáme následující. V pátek 13.října 1865 byl z věže radnice sundán starý popravčí zvon, poté co ho naposledy nechali 10 minut zvonit. Jasné a čisté tóny tohoto zvonu byly určeny k doprovázení nešťastných lidí k popravišti. V budoucnu bude tento zvon pocházející z roku 1870 v malé věži nově vybudovaného kostela na Cvilíně, aby svými tóny svolával věřící k pobožnosti. Ke zmiňovanému přemístění zvonu došlo v roce 1866, kdy byl přemístěn do nově zbudované sanktusoví věžičky Cvilínského kostela. Zde přežil i válečné rekvizice zvonů v roce 1917. Přišla však II.svět. válka a tento zvon byl v roce 1942 odebrán pro válečné účely. Vlakem byl převezen do Holešovického přístavu , kde byl přeložen a odvezen na „zvonový hřbitov“ v Lünen ve Vestfálsku. Tam přečkal zbytek války.

: V roce 1941-1942 bylo z Evropy vyvezeno 96000 zvonů – z toho 12000 zvonů pocházelo z Čech a Moravy

: Železniční překladiště odkud byly zvony odváženy do slévarny v německém Lumenu v blízkosti Dortmundu.

: Malá část zvonů byla po válce vrácena. Bylo to ale zanedbatelné množství.

: Vrácené zvony byly na pohled bez závad, ale nešetrným zacházením vznikly mikrotrhliny, které se projevily na zvuku zvonu.

: Dnešní Holešovický přístav.

Po válce v roce 1947 se ocitl mezi 23 restitučními zvony, přidělenými okresu Krnov. To, že většina vrácených zvonů visí jinde, než na svých původních místech, lze přičíst poválečným zmatkům. Původní obyvatelstvo bylo po roce 1945 odsunuto a noví osídlenci o původních zvonech nic nevěděli. Došlé zvony si pro prázdné věže kostelů rozebraly jednotlivé farní úřady a na původ zvonů se nehledělo. Bývalý krnovský radniční zvon se nyní nachází v kapli sv. Valentýna v Hlince u Osoblahy.