Výlet kousek za Krnov

Bylo zde před válku 39 koní, 235 skotu a 12 koz. Ve vesnici byl větrný mlýn.

Dnes jsem se vydal na malý výlet do blízké vesnice , jejíž první domy stojí hned za hraniční čárou  s Polskem. V Polsku má název Cieremicice, němci ji říkali Türmitz, česky Trmanice. Každý Krnovák ji zná spíše z návštěvy místního zahradnictví.

První zmínka o Tmanicích je již z roku 1377 , v roce 1385 byla ves prodána městu Krnov pod které spadala až do roku 1742, kdy byla hranicí mezi Slezskem a Pruskem rozdělena. Vroce 1783 zde žilo 190 obyvatel. Přestože v roce 1830 zde umřelo na choleru  70 obyvatel , již v roce 1855 stoupnul počet obyvatel na číslo 440 a v roce 1929 na 465. V dnešní době zde žije necelých 70 obyvatel.

Pomalu procházím vesnicí. Zapadající slunce již milosrdně skrývalo popraskané cihlové zdivo starých domů na kterých lze ještě vidět stopy po bojích při osvobozování v březnu 1945. Míjím budovu osiřelé původní školy. Ta zde stojí již od roku 1820. V roce 1865 zde docházelo 93 dětí. Během bojů v březnu 1945 zde byli ukládáni ranění i mrtví němečtí vojáci.  Ještě v roce 1946 zde bylo možné vidět  na podlaze astěnách  a stěnách plno krevních skrvn mrtvých vojáků. V roce 1950 byla postavena nová škola v blízkých Petrovicích a místní škola byla uzavřena. Byla zde i mateřská školka, která stála na levé straně cesty pod hřbitovem. Ta byla ale v padesátých letech zbořena.

Škola ale není můj hlavní cíl cesty. Na okraji vsi vystupuji vzhůru do polí. Pře horizontem  zastavuji. Zapadající slunce zlatým svitem osvětluje louku na které se stalo v květnu 1948 tragické neštěstí. Byla neděle 2.května . Dvě kamarádky Janna a Zofia vyvádějí dvě krávy na pastvu. Byl jasný slunečný den. Ani jedna netuší , že se blíží k německé nášlapné mině, která zde zůstala ještě tři roky po válce. Záblesk a tma. Patnáctiletá Zofia Block umírá na místě, pro Janinu Kowurkowskou přijíždí sanitka, převáží ji do krnovské nemocnice, kde ale také při operaci  umírá. Sestupuji k cestě a stoupám k malému hřbitovu , kde mají obě dívky hrob. Na hřbitově míjím kapli která zde byla vystavěna před válkou. Na levé straně centrálního kříže hřbitova z roku 1904 je hrob obou dívek. Rozhlížím se po hřbitově. Všechny staré německé hroby jsou odstraněny a tento hrob je evidentně nejstarší na hřbitově. Je odtud výhled na vrch Cvilína.

Začíná se stmívat  a já pomalu scházím dolů.

Příspěvek byl publikován v rubrice Procházka Krnovem. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Výlet kousek za Krnov

  1. Petr napsal:

    Chodil jsem tam do poli behat, predstava ze pritom slapnu na minu..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *