Evžen Rakouský byl posledním světským velmistrem Řádu německých rytířů, který se zřekl titulu. Zároveň byl ale příslušníkem habsburského rodu, který se po rozpadu Rakousko-Uherska nezřekl rodiny. Byl oblíbeným polním maršálem, jenž se vždy dobře staral o své vojáky. Byl zkrátka význmnou postavou c.k. rakouské historie. Po smrti svého otce v červenci 1894 byl uveden do úřadu velmistra řádu v srpnu 1894. Již při jeho první inspekční cestě z Opavy do Bruntálu 26.08. téhož roku poctil návštěvou Krnov, kde chtěl navštivit vrch na Cvilíně.
Z vlaku již ale vystoupil na železniční zástávce v Úvalně, čímž se vyhnul oficielním přivítání zastupců města Krnova. Pěšky abslolvoval cestu z Uvalna přes hrad Šelenburg ke kostelu Panny Marie Sedmibolestné tyčícím se na vrcholu kopce Burgberg. Odtud již oficileně přejel ke krnovskému nádraží odkud pokračoval vlakem dále. Před další cestou se chtěl posilnit v nádražní restauraci šťopičkou koňaku. K jeho překvapení nebyl dobrým šnapsem obsloužen. Ne že by hostinsky nechtěl tak významnému hostu nalít skleničku koňaku.. Problém byl v tom, že restaurace na krnovském nádraží neměla koncesi k prodeji alkoholu.. Arcivévoda Eugen Rakouský zastával úřad až do roku 1923, kdy se zřekl své doživotní funkce velmistra se slovy Raději být užitečný než první. Tím se vzdal všech svých funkcí i majetku a zůstal pouze doživotním řadovým členem.
