Proč zanikl hřbitov v Kostelci

Podél silnice po levé straně směrem silnice směrem na Bruntál stojí kostel sv. Benedikta. Není žádným způsobem oddělen od frekventované silnice a jeho přilehlý trávník je dennodenním hostitelem hrajících se dětí nebo místních pejskařů. Není to ale tak dávno, kdy loď farního kostela byla schována za mohutnou kamennou zdí, zpoza které vyčnívaly desítky křížů od náhrobků místního hřbitova.

Původní samostatná zeměpanská obec Kostelec si v letošním roce připomíná výročí 730 let. Toto stáří je doloženo listinou, ve které náleží jako součást městského statku ke Krnovu. Ve skutečnosti je ale o několik desítek let starší, protože v nedoložené době před rokem 1279, daroval Přemysl Otakar II. tuto ves městu Krnovu. Kostelec se až do roku 1921, kdy byl sloučen s městem Krnovem se nazýval Weisskirch (Bílý kostel). Toto jméno mu dala právě existence starého kostela.

A u tohoto kostela obestavěn pevnou kamennou zdí se dvěma branami ležící u cesty stával po celou jeho dobu obecní hřbitov. Jeho rozloha vzhledem k umístění ve středu vesnice nebyla veliká a tak měl veliký problém s umístěním hrobů. V roce 1936, v době zrušení hřbitova se zde nacházelo 610 hrobů, z toho bylo jen 50 hrobů prázdných. Hrobů starších 15 let bylo v té době 210. Vzhledem k velikému počtu hrobů byla malá plocha hřbitova využívána co ne nejúsporněji. Hřbitovní chodník o šířce 1,5 metru, vedl pouze po obvodu kostelní zdi a vedly k němu dvě úzké cestičky od hřbitovních bran. Pokud se někdo chtěl dostat k hrobu, nezbylo mu nic jiného než procházet úzkými prostory mezi jinými hroby. Přesto tento hřbitov vydržel po celou dobu historie obce až do roku 1935, kdy byly tlaky na jeho zrušení neuprosně veliké.

Přestože se nesmírným úsilím vyvíjeným tehdejšímu farářem Bendlem podařilo zrušení hřbitova o deset let odložit, tak argumenty proti němu byly neúprosné. Největším důvodem bylo asi rozšíření okresní silnice a blízkost obecné školy včetně bytu řídícího učitele. Dnes již nepoužívaná zasypaná studna pro školu se nacházela pouze sedm metrů od kostelní zdi.3Největším argument ke zrušení hřbitova byla blízkost městského vodovodu, jehož studny jsou dodnes umístěny 80 metrů pod terénem bývalého hřbitova. Vzhledem k velikému seskupení hrobů na malém prostoru docházelo k povrchovým splachům organický látek, jež zasáhly obecní studně. Z toho důvodu byl mezi rokem 1880 až 1929 vysoký počet obyvatel nakažených břišním tyfem. Počet nakažených se rapidně snížil po asanaci studní v roce 1929. Tím byl osud obecní hřbitova v Kostelci definitivně zpečetěn.

Pro zajímavost na místě tohoto hřbitova se pravděpodobně od října roku 1778, nacházel hromadný hrob rakouských a pruských vojáků, kteří padli v bojích odehrávajících se v lesích nad Kostelcem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Procházka Krnovem. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *